ARCHITEKT: David Kudla, Kamila Pohanková
Rozpadající se (klasická ve své době) skleněná fasáda, hrozba nebezpečí azbestu, obklad z oprýskaných běžně používaných kabřincových pásků, stavebně technický stav za hranici užívání, stopy po mnoha haváriích a dispozičních úpravách.
Vyvolané pocity při setkání s poliklinikou – únava ze všude přítomného zavrhování socialistické výstavby, neúcta ke starším kolegům, kteří se narodili do blbé doby, častá namyšlenost nových vizí.
Názorové rozpoložení autorů studie – promyšlené používání dostupných materiálů a technologií, precizní návaznost jednotlivých hmot, nadčasové vedení elektroinstalace, nutný boj za nadstandardní materiály jako je mozaika nebo i dnes odmítaná fasáda z boletických panelů, velkorysost dispozice, samotné umístění budovy a princip nástupu do objektu.
David Kudla