Jak pravděpodobně všichni, kteří se pohybují v přípravě a realizaci staveb ve městě Brně ví, před několika týdny se po zrušení tzv. Aktualizace Územního plánu města významně zkomplikovala situace v přípravě staveb ve městě Brně.
Připomeňme si, jaký je současný stav územního plánování ve městě Brně a Jihomoravském kraji:
• Zásady územního rozvoje JMK byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu zrušeny 21. června 2012, v současné době je dokončován návrh nových ZÚR, připravuje se projednávání, předpokládaný termín vydání 2016. Důvody pro zrušení bylo neposouzení kumulativních a synergických vlivů na životní prostředí, zejména v oblasti Bosonohy, Troubsko, Ostopovice, Modřice, Šlapanice. Jednalo se tedy především o dopravní témata spojená s brněnskou aglomerací (R43, R52, tangenty).
• Platný ÚPmB 1994 (ve znění po změnách do roku 2011, hlavní změna č. 2/2004 pro přestavbu ŽUB). Má řadu nedostatků, špatně definuje podmínky výstavby zejména ve stabilizovaném území, předpokládá nízkou intenzitu využití zastavitelných ploch. Jeho platnost skončí dle stavebního zákona v roce 2020.
• Nový územní plán města Brna, koncept (Arch.Design s.r.o.), byl zpracován ve 3 variantách v letech 2006 – 2010, projednán 2010- 2011, námitky a připomínky vypořádány a je rozpracován návrh pokynů pro návrh, práce pozastaveny na základě rozhodnutí ZMB18.6.2013 do vydání nových ZUR JMK.
• Aktualizace (Změna) ÚPmB (UAD studio s.r.o.), která byla vydána v červenu 2014 s účinností od 1. 9. 2014, byla zrušena rozsudkem Krajského soudu 23. 1. 2015. Aktualizace ale nebyla nový územní plán, jednalo se o změnu a úpravu starého ÚP 1994, jehož platnost by tak jako tak skončila v roce 2020.
• Vzhledem k tomu, že po vydání Aktualizace zahájila řada investorů kroky v územní přípravě dlouho odkládaných projektů, (inženýrská a projektová příprava, výkupy pozemků), a po zrušení Aktualizace došlo ke zrušení některých stavebních ploch, změně funkčního využití nebo podstatnému snížení IPP, budou pravděpodobně někteří investoři požadovat náhradu vzniklých škod.
Nicméně pro nebližší dobu musíme při přípravě investic pracovat s Územním plánem z roku 1994 v podobě platných změn. Jak dlouhé bude toto období, bude záležet na dalším postupu města.
Protože legislativní prostředí celého segmentu územního plánování v ČR je mimořádně složité, je obtížné další kroky města předjímat.
Jaké jsou podle našeho názoru možnosti:
• Zahájit co nejrychlejší pořizování nejnaléhavějších změn ÚPmB (projednání zadání 30. a 31. Souboru změn 2010 bylo již zahájeno 1. 10. 2014). Obvyklá doba pořizování změn je ale cca2 – 3 roky, a změn je velké množství.
• Město Brno podle rozhodnutí ZMB (viz. tisková zpráva z 10. 2. 2015) plánuje pořídit tzv. „novou aktualizaci“, reagující na rozsudek Krajského soudu. Dokument má být jednodušší, nemá měnit strukturu ploch a regulativy, řešit pouze „neproblémové“ změny. Tvořil by ale z pohledu zákona opět jednu velkou změnu, což s sebou nese řadu legislativních rizik.
• Nelze proto vyloučit, že na základě právních analýz zvolí nakonec město zcela jiný postup.
V každém případě jakýkoliv postup používající formu změny stávajícího ÚP bude mít krátkou životnost, protože platnost stávajícího ÚP včetně jeho změn skončí v roce 2020.
Bez ohledu na to, jestli se mezitím město rozhodne pro obnovení prací na rozpracovaném novém územním plánu nebo začne znovu od nového zadání, pro dokončení nebo vypracování návrhu, projednání, schválení a vydání územního plánu mnoho času nezbývá. Pokud nebude mít město Brno po roce 2020 platný ÚP, může vymezovat stavební pozemky a povolovat stavby pouze v rámci zastavěného území. A to není dobrá zpráva pro brněnské občany a investory.
Ing. arch. Jaroslav Dokoupil, 23.02.2015
