Tag Archives: Building Information System

BIM a rekonstrukce budov

U novostavby je zpracování projektu v BIM ideálním řešením, ale jak je to v případě rekonstrukce? Vždy záleží na rozsahu stavebních úprav a na kvalitě dokumentace stávajícího stavu budovy.

Pokud jde při rekonstrukci o drobnou úpravu a stávající 2D dokumentace je kvalitní, může být tvorba digitální modelu stavby neefektivním řešením. Z praxe lze ovšem říci, že stávající dokumentace jsou často neúplné nebo neodpovídají realitě. Tehdy je nutné nové zaměření stavby a tvorba nových výkresů. Zde už lze jednoznačně doporučit zpracování modelu pro rekonstrukci stavby.

Vhodným podkladem je zaměření stavby ve 3D pomocí laserového skenování. Naskenovaná mračna bodů tvoří vhodný prostorový podklad pro tvorbu modelu. Rekonstrukce ve 3D se mohou zdát složité, protože vytváříme v podstatě dva modely (stávající + nový stav), ale právě díky neustálé provázanosti těchto dvou stavů, je návrh mnohem lépe domyšlený a zkoordinovaný.

Michal Kejík

Justiční areál v Ústí nad Labem – kompletní projekt v BIM

Na zakázce jsme začali pracovat v polovině roku 2018 a nyní, v roce 2020, máme hotovo. Všechny stupně dokumentace, a to od studie, přes změnu stavby před dokončením až do finální podoby dokumentace pro provedení stavby byly zpracovány v BIM.

O celkové náročnosti prací vypovídá jednak značný rozsahu objektu (cca 185 tis. m3 obestavěného prostoru), tak i počet osob, které v jednom čase na projektu pracovaly (s blížícím termínem odevzdání dokumentace pro provádění stavby sestával tým z 20 kmenových zaměstnanců Arch.Design a z cca 50-ti externích spolupracovníků).

Pro projekt takového rozsahu je také bezpodmínečně nutné stanovit jasná pravidla pro spolupráci v týmu a také mít jasně definované a standardizované pracovní postupy. K tomuto účelu slouží dokument s názvem BEP (BIM execution plan). Veškeré projekční práce byly prováděny v reálném čase na navzájem propojených souborech umístěných na cloudovém úložišti (Revit server).

Jednou ze zásadních výhod byla možnost týmové online spolupráce, kdy jsou všechny BIM modely umístěny na společném úložišti a přistupovat k nim lze odkudkoli – všichni tak vždy pracovali s aktuálními daty. V BIM byly zpracovány veškeré projektové části objektu zahrnující například stavební část (včetně železobetonových a ocelových konstrukcí), instalace rozvodů a zařízení (vytápění, vzduchotechnika, chlazení, vodní a plynový systému hašení, vodu a kanalizaci), projekt interiéru a orientačního systému apod.

Tyto modely sestávají ze značného množství 3D objektů a prvků (např. 3D model interiéru obsahuje téměř 20 tisíc jednotlivých kusů nábytku) a všechny tyto prvky v sobě obsahují důležité návrhové parametry tak, aby jej bylo možné v budoucnu použít pro efektivní správu a řízení budovy tzv. facility management.

Aby těchto tisíce a tisíce 3D objektů navzájem nekolidovalo se staral tým sestávající se zkušených projektantů – koordinační tým. Bez těchto lidí by bylo takřka nemyslitelné projektovat stavbu takového rozsahu tak, aby nedocházelo ke vzájemným kolizím tras sítí jednotlivých profesí. Samotné vyhledání a vyhodnocování vzájemných kolizí nebylo realizováno ručně, ale automaticky pomocí SW Navisworks. Mimo standardní výstupy z 3D modelu, jako jsou například 2D výkresy půdorysů, řezů a pohledů, byla i tzv. kniha místností (každá z 1500 místností na samostatném formátu A3 včetně výpisu cca 40 parametrů).

Na závěr je potřeba zmínit, že předpokládané investiční náklady přesáhnou 1,7 mld Kč. Se začátkem stavebních prací se počítá nejpozději v roce 2021 a samotné dokončení stavby se předpokládá v roce 2023.

Matěj Řičica

Objekty v BIM

Říká se, že rodina je základ, a to stejné platí také v nejrozšířenějším BIM software Revit. Inteligentní bloky, nazývající se rodiny (families), jsou základními stavebními kameny všech modelů.

Každý prvek reprezentuje v modelu svůj reálný účel – např. okno, dveře, stěna atd. Kromě samotné geometrie obsahují také množství informací, nutných pro další specifikaci prvku. Každý začínající uživatel začne tyto bloky hledat na internetu, ale zde nastává problém.

Jelikož neexistuje žádná standardizovaná národní knihovna, je grafická i informační úroveň každého takového prvku naprosto odlišná a mohou být např. i v různých jazykových mutacích. Některé prvky jsou zase neúměrně veliké a zanáší projekt množstvím stylů čar, materiálů apod., takže mohou práci s modelem extrémně zpomalit. S takto různorodým spektrem prvků, je tak velmi obtížné dosáhnout nějakého uceleného BIM projektu.

V Arch.Design jdeme složitější cestou, tj. tvorbou vlastních firemních prvků, které zaručují v celém projektu jednotný standard. Zároveň neobsahují předvyplněné údaje, neplatné pro daný projekt a jsou tak otevřené pro jakýkoliv budoucí národní datový standard.

Michal Kejík

 

 

 

Projektování interiéru v BIM

Při zpracovávání komplexního projektu v BIM je vhodné vytvořit také model vybavení interiéru. Zásadně přispívá k lepší představivosti uživatelů o budoucí podobě prostor.

Kromě běžných statických vizualizací interiérů, se lze stavbou i dopředu virtuálně projít. Koordinátorům pak model interiéru pomáhá při hledání kolizních míst nábytku s dalšími částmi stavby. Důležitou částí je také podrobný výkaz nábytku, kde kromě kontroly celkových počtů, můžeme výkazy třídit např. po podlažích, po nájemcích, po místnostech, až po osoby na konkrétní židli. Výkaz generovaný přímo z modelu, zvlášť u rozsáhlého projektu, významně snižuje možnost chyb.

Na větším objektu jsou tisíce kusů nábytku mnoha rozličných druhů a přepočítávat je stále ručně, zvlášť při rychlém vývoji projektu, je skoro nemožné. Na druhou stranu, udržet aktuálnost modelu interiéru také po dobu užívání stavby, bude vyžadovat větší pozornost, jelikož změny v interiérech se odehrávají přece jen častěji než rekonstrukce samotné stavby.

Michal Kejík