Během přechodu na BIM je zapotřebí si uvědomit, že nestačí pouze nainstalovat nový software, ale je i zapotřebí naučit se novým návykům práce
BIM – informační model budovy je třeba vnímat jako proces, jehož nezbytnou součástí, kromě nainstalování nového softwarového systému (řešení), je i určitá změna pracovních postupů a návycích práce. Právě implementace nových návyků a procesů je velmi důležitá a dá se říci, že i složitější než nainstalování nového softwaru. Tok informací o budově je totiž v BIMu odlišný oproti standardní práci ve 2D. Na začátku projektu je totiž nutno do modelu budovy vložit obrovské množství informací, ze kterých se v následných projekčních stupních těží a postupně se doplňují. U stávající 2D projekce je toto opačné, začíná se s jednoduchými výkresy a největší množství informací se vkládá až v posledních fází projektu.
Toto má dopad jak do plánování kapacit, podrobnosti jednotlivých stupňů PD, tak i do časové a finanční náročnosti jednotlivých stupňů. Jednou z výzev nejbližší doby v projekční praxi je proto i přizpůsobení se zažitých postupů na nový standard.
Pro přechod na BIM je také důležitá týmová spolupráce nejen mezi architektem a projektantem, ale všech zúčastněných složek, podílejících se na vytvoření kompletního životního cyklu budovy. Přechod na BIM je někdy také přirovnáván jako přechod od rýsovacího prkna k používání pokročilých grafických programů
pro projektování.
Princip projektování v BIMu je čím dál tím víc prosazován a to hlavně z důvodu efektivnější interpretace dat z informačního modelu budovy. Navíc projektování v BIMu umožňuje vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými účastníky stavebního procesu a jejich softwarovými BIM nástroji, pomocí souboru IFC (TheIndustryFoundationClasses), který je vyvíjen mezinárodní organizací buildingSMART. IFC je otevřený, na vývojářích programů nezávislý souborový formát, který s sebou nenese pouze informace o prostorových vazbách (3D model), ale též dovoluje ke každému stavebnímu prvku přiřadit další potřebné informace, jako například typ výrobku, výrobce či jeho cenu, případně další potřebné a užitečné informace.
Jak jsme se již zmínili, hlavní přínos BIMu je ve spolupráci všech zúčastněných stran. V tomto ohledu nás brzdí neusazená standardizace, tedy společný datový jazyk pro všechny partnery v tomto procesu. Je to dáno i tím, že proces standardizace se v ČR teprve rodí a často chybí partneři do tohoto procesu spolupráce. Vyspělost informačního modelování v ČR s porovnání s UK je patrné i na obrázku v galerii.
Zdroj: Bew and Richards.
Ačkoliv definice BIM je poměrně jednoduchá, skrývá se za ní složitý mechanismus změn i nových požadavků na dosavadní zaběhnuté způsoby práce a zavedené postupy všech účastníků stavebního procesu.
Pro úspěšné zavedení BIM je potřeba si uvědomit, že BIM se musí týkat všech účastníků ve stavebnictví!
