Areál AP Bílá leží v malebném údolí Bílé Ostravice v centru obce Bílá, která je známá především pro svůj turistický potenciál zimní i letní dovolené. V areálu se nachází stávající horská chata, památka místního významu, jejíž historie sahá až do roku 1939, kdy byla postavena Hitlerovským Německem jako celnice a ubytovna pohraniční policie, její stavba trvala devět měsíců. V těsném sousedství se nachází budova bývalé hájenky, která sloužila jako místní stanice gestapa. V prostoru současného areálového hřiště stávala stodola, která sloužila za dobu druhé světové války jako dočasné vězení. Jedná se tedy o území plné historie a také plné malebné přírody.

Navrhované urbanistické řešení

Celková koncepce návrhu je o úctě ke stávajícím podmínkám, respektování lokálních charakteristik a o citlivému vstupu do urbanizovaného území. Forma zástavby představeného řešení vychází nejenom ze stávajících podmínek daných dnešním stavem, ale snaží se i o reflexi minulosti, čerpá z historie a nahlíží k návrhu pohledem tradiční horské architektury. Hlavním cílem je vytvoření celku, který bude okamžitě vnímám jako místní („náš“), bez nutnosti dlouhodobého přijímání nové struktury. Důležitými faktory pro dosažení těchto myšlenek je měřítko zástavby – přizpůsobení velikosti objektů dimenzím lokální zástavby, plynulé přechody – nenásilné propojení a vzájemné vazby dvou či více prvků, ploch a hmot a v neposlední řadě prostupnost územím – vytvoření průhledů a průchodů mezi jednotlivými domy, omezení bariér v území.

Navržená urbanistická sestava je tvořena dvěma hlavními částmi.

Vstupní území, přiléhající k obslužné komunikaci je umírněný a reflektuje podmínky dané zástavbou zachovávané Horské chaty a objektu Hájenky, které jsou podélnou stranou orientovány souběžně s komunikací. Doplnění na magickou trojici je řešeno umístěním podélného objektu před Horskou chatu na střih, tak aby nedocházelo k jejímu zastínění. Forma zástavby severní části areálu je postavena na několika tezích. Postupná výstavba a rozšiřování tradičních vesnic, kdy jednotlivé objekty netvoří jednoznačně definovanou ortogonální strukturu; přirozené propojování zelených a urbánních ploch, vymezení dělení ploch raději křivolakou křivkou umožňující postupný přechod, raději nežli přímý nepřirozený řez krajinou; výhledy a prostupnost územím, odstupy a orientace jednotlivých objektů umožňující kvalitní výhledy z bytů, ale i průhlednost skrze areál z okolních prostranství Celková koncepce návrhu je tedy postavena na úctě ke stávajícím podmínkám, respektování lokálních charakteristik a o citlivému vstupu do urbanizovaného území. Hmotové řešení ctí měřítko staveb sousední zástavby, architektura objektů vychází z archetypu horské chalupy a použité materiály využívají lokální přírodní zdroje s cílem snížení ekologické stopy a zachování trvalé udržitelnosti.

Architektura a hmotové řešení

Architektura objektů vychází z původní horské podoby. Tedy dřevěné chaty, která je posazena na kamenném soklu s převýšenou sedlovou střechou s příkrým sklonem. Tradiční kompozice je transformována do měřítka viladomů a obohacena o prvky vyjadřující aktuální dobu. Navrhované apartmánové domy jsou tvořeny dvěma plnohodnotnými podlažími, nad kterými se nachází podkroví s vloženou galerií v hřebeni střechy. Hřeben objektu je umístěný asymetricky. Díky tomu kompozice střech všech domů evokuje horské štíty. Výšková úroveň objektů je opticky snížena horizontálním členěním fasády. Úroveň 1. nadzemního podlaží je obložena kamenným obkladem. Nad ním je fasáda až po úroveň střechy navržena z dřevěného obložení. Jedná se tedy o dva tradiční materiálové prvky fasády. V rámci navrhovaných staveb se v areálu vyskytují dva typy fasádního řešení, které se od sebe liší v detailech a drobných nuancích. Spolu s rádoby nahodilým pootočením a zrcadlením objektů je vytvořena hra světla a stínů a je dosaženo efektu, kdy každý z domů vytváří dojem jedinečnosti. Koncepce řešení přitom vytváří jednotný vzhled areálu a harmonicky působící celek, která podporuje genia locci.

Celým projektem nás provázela čtyři základní koncepční východiska:

DO KOPCE, Z KOPCE

Objekty jsou tvarově navrženy tak, aby evokovaly horskou krajinu a panorama. Sedlové střechy, které mění svůj sklon a směr hřebene vytvářejí svým tvarem doslova horské hřebeny a údolí.

HRANICE LESA

V dnešní podobě je areál oddělen od lesa jasně definovanou hranicí. Navržený koncept propojuje okolní přírodu s navrženou zástavbou a vytváří tak harmonický celek.

AUTA JENOM NA OKRAJ

Koncept řešení je navržen tak, že pohyb primární automobilové dopravy je vymezen pouze v přední části pozemku. Sekundární komunikace je určena především pro pěší. Současně ale umožňuje průjezd vozidel, nezbytný např. pro příjezd hasičů či potřebu stěhování.

REKREACE A VOLNÝ ČAS

Území je objekty děleno na menší celky, které jsou vzájemně propojeny sítí pěších stezek. Stezky na sebe vážou různé volnočasové funkce od dětských hřišť, po areálové ohniště.

Autoři projektu: Michal Šírek, David Zaplatil